Rafaelská Andělice - obraz na zakázku
Bylo to milé předání obrazu jeho majiteli.
Archandělská, hluboce lahvově zelená Andělice s léčivými proudy Archanděla Rafaela, a náručí plnou požehnání a bohatství, pro pana B.
Otevírají se dveře domova seniorů a vcházím dovnitř se zabaleným obrazem.
Naproti se otevírají dveře z jídelny a současně se mnou do chodby vchází pán, který si obraz přál. Pozdravíme se a přemýšlím, zda si mne pán od září pamatuje
Přichází paní ředitelka a vede mne do kanceláře.
"Jé!", říkám, "paní ředitelko, Vy už jste volala tomu pánovi, že mu vezu obraz? Vešli jsme spolu nastejno do chodby."
"Ne." diví se paní ředitelka. "Nevolali. To byla "náhoda"...."
"Opravdu? No to je krásné.!", usmívám se a paní ředitelka už volá pána do kanceláře.
Vejde pan B. Ukazujeme mu jeho Andělici. Líbí se mu a já vidím, že nejenže jsme se "potkali úplně náhodou", ale také si "úplně náhodou" v tento den oblékl lahvově zelenou košili, která ladí k obrazu.
Obraz se mu líbí, i to že je na něm "žena" a hned kráčíme do jeho pokoje obraz pověsit.
Vidím, že se z původního pokoje přestěhoval, vcházíme do nového bytu a ukazuje mi -
"Tak Vás tu vítám, tady teď bydlím. A tady je háček na obraz.", natahne ruku a já se dívám. ......... háček visí u stolu nad - lahvově zeleným ušákem...
"Bůh Vám ten obraz požehnej", odpovídám a věším obraz na háček.
... a tak je Andělice už doma. ...Ať nese požehnání.... ráda jsem ho pro Vás stvořila.